Literatura

Doporučená literatura zájemcům o problematiku svobodného zednářství:

 

  • Základní knihou je původní česká trojdílná studie ing. Tomáše Srba:

    • Řád svobodných zednářů I.
      s podtitulem „Individuální cesta k poznání skryté skutečnosti
      Autor v prvním díle vysvětluje vznik, historii, myšlenky a cíle tajemného zasvěcovacího řádu, jehož je sám příslušníkem.
      Nakl. Eminent 2002.

    • Řád svobodných zednářů II.
      s podtitulem „Symbolika jako prostředek hledání světla
      objasňuje zednářské rituály a zasvěcení. Navazuje na předchozí díl a zavádí čtenáře hlouběji do lóžových tajemství.
      Nakl. Eminent 2003.

    • Řád svobodných zednářů III.
      s podtitulem „Iniciační cesta Skotského ritu starého a přijatého
      se věnuje především historii Skotského ritu a jeho jednotlivých stupňů a nabízí možné interpretace trvalých hodnot symbolů i historických faktů a dalších reálií, které tvoří osu iniciačního obsahu ritu.
      Nakl. Eminent 2009.

  • Stručnost a přehlednost patří k následující drobné brožurce vydané v nakladatelství Levné knihy, v edici Malá moderní encyklopedie:

    • Jack Chaboud: Svobodní zednáři. Praha 2007.

  • Velmi cenná, ale obtížně dostupná je studie Čestného Velikého mistra VL HUMANITAS BOHEMIA Blahoslava Janeše:

    • Blahoslav Janeš: Svobodné zednářství.
      V: Šťastná hodina II, Sborník příspěvků ze semináře pořádaného ve dnech 23.–25. října 1995 ve Vranově nad Dyjí a na Buchlově společností UNIVERSALIA a Památkovým ústavem v Brně ve spolupráci s Knihovnou Národního muzea v Praze. Praha 1996.

  • James Anderson: Staré povinnosti svobodných zednářů (1723–1926), Překlad St. K., překlad revidovali J. B. K., K. Š. a V. G. Průvodní kapitoly napsal Rudolf J. Vonka. Knihovna zednářské literatury "Trojúhelník", sv. III. Praha 1931.
    Reprint: Staré povinnosti svobodných zednářů. Bratislava 1993.

  • Jules Boucher: Zednářská symbolika, 1998.

  • Eugen Lennhoff: Svobodní zednáři, 1993.

  • Ludwig Abafi (=Aigner), Geschichte der Freimaurerei in Österreich-Ungarn, Bd. 1–5. Budapest, 1890–1899.

  • Allgemeines Handbuch der Freimaurerei. Dritte, völlig umgearbeitete und mit den neuen wissenschaftlichen Forschungen in Einklang gebrachte Auflage von Lennings Encyklopädie der Freimaurerei, Leipzig: Max Hesse’s Verlag, 1901. 2 d.

  • Zájemcům o esotericky orientované svobodné zednářství dále doporučujeme:

    • 500 let gnozisa v Evrope - 500 Years of Gnosis in Europe. Exhibition of Printed Books and Manuscripts from the Gnostic Tradition, Amsterdam, "In de Pelikaan" 1993.

    • Cimelia Rhodostaurotica, Die Rosenkreuzer im Spigel der zwischen 1610 und 1660 entstandenen Handschriften und Drucke, Amsterdam, 1995.

    • René Alleau: Tajné společnosti. Jejich vznik a osudy. Nakladatelství Malvern. Praha 2006.

    • J. B.Kerning : Zednář. Praha Psyche 1936. Překl. K. Weinfurter.

    • J. B. Kerning: Listy o královském umění. Přeložil Pierre de Lasenic. Vydání druhé, Trigon, Praha 1991.

    • Pierre Lasenic: Hermetická iniciace Universalismu, Trigon, Praha.

    • Hovory s Lasenicem. Otázky kladl a odpovědi zapsal Vladislav Kužel. V ediční řadě Ametyst vydalo nakl. Trigon.

    • Christopher MacIntosh: Rosenkruciáni. Historie, mytologie a rituály okultního řádu. Trigon, Praha.

    • Christopher McIntosh: Návrat tetrády. Trigon, Praha.

    • Arnold Marx: Zlatí a růžoví křižáci. Překl. Pavel Krummer. Praha, Volvox Globator, 1999.

    • Karl,R.H.Frick: Die Erleuchteten. Gnostisch-theosophische und alchemisch-rosenkreuzerische Geheimgesellschaften bis zu Ende des 18. Jahrhunderts – ein Beitrag zur Geschichte der Neuzeit, Graz, 1973.

    • Gérard Nerval: Příběh o královně jitra a sulajmánovi, knížeti duchů. Trigon. Praha.
      Nádherná próza "prokletého básníka", nově přeložená Jiřím Pelánem, kterou přečtete jedním dechem. Je koncipována jako zednářská legenda o Híramovi, staviteli Šalamounova chrámu. Nový překlad zahrnuje rámcující vyprávění, které první český překlad opominul. Knihu opatřil překladatel zasvěcenými komentáři a Nervalovým životopisem.

    • Opus magnum. Kniha o sakrální geometrii, alchymii, magii, astrologii, kabale a tajných společnostech v Českých zemích. Trigon. Praha 1997.

    • Luboš Antonín: Hermetici a šarlatáni evropského rokoka. Cagliostro, Saint-Germaine, Casanova. Praha, 2003.

    • Karel Weinfurter: Svobodné zednářství, jeho účel a tajemství, Šolc a Šimáček, Praha (nevročeno)

  • Z prací bratří, svobodných zednářů působících v lóžích Československé republiky (1918–1938) zůstávají stále velmi hodnotnými díla:

    • Základní studií zabývající se svobodným zednářstvím mezi dvěma světovými válkami v ČSR je kniha Jany Čechurové Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.

    Další knihy prvorepublikového zednářství:

    • František Kadeřábek: Geometrie a umění v dobách minulých, Praha 1935, jako reprint vydalo v roce 1994 nakladatelství Půdorys.

    • Rudolf Konrád: Léta učňovská. Kapitoly o symbolice. Praha 1934.

    • Rudolf Konrád: Po točitém schodišti, Kapitoly o symbolice pro tovaryše. Knihovna zednářské literatury "Trojúhelník", sv. VI. (Stavba 11.). Vydal Jiří Sedmík. Praha 1936.

    • František Mašlaň , Dějiny Svobodného zednářství v Čechách, Kawana, Praha 1993.

    • J. Rudolf Vonka: Zednářská symbolika. Praha 1928.

    • Christoph Martin Wieland: Účel a duch svobodného zednářství (2 řeči v lóži). Překlad Břetislav Hůla. Sbírka sv. 3. F. J. Müller. Praha 1937

    • Eugen Winterberg: Praha a její vztahy k zednářství v minulosti a přítomnosti. Praha 1928.

  • Kulturně-historické souvislosti činnosti zednářských lóží jsou zpracovány v následujících knihách:

    • Jiří Kroupa: Alchymie štěstí, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1987, druhé a rozšířené vydání 2006.

    • Pavel Nettl: Zednářská hudba a Mozart. Karel Zink. Praha 1936.

    • Emanuel z Lešehradu: Čeští hudebníci – zednáři, Legiografie, Praha 1933.

    • Emanuel z Lešehradu: Literatura a umění v čsl. zednářství. Praha 1936.

    • Luboš Antonín: Moudrost, síla, krása. Zednářské tisky ze zámeckých knihoven České republiky. Vydala Národní knihovna ČR. Praha 2003.

    • Jan Podškubka: České svobodné zednářství v průběhu XVII. století. Vydala národní knihovna ČR, Praha 2004.

    • Rudolf Smažík: Kanálka, vydal A. Malíř, Král. Vinohrady 1911.

    • Josef Volf: Kdy byla založena v Čechách první zednářská lóže?
      In: Český časopis historický. (1933), str. 120–124.

    • Josef Volf: Domnělý pokus svobodných zednářů o vzpouru v Praze 16.5.1766
      In: Časopis Národního muzea. CIX/1935, str. 78–99.

    • Josef Volf: Zednáři na Klatovsku. Vlastivědná knižnice Klatovska Ř. 2, sv. 4. Klatovy 1938.

  • Knihy týkající se žen ve svobodném zednářství:

    • Muž a žena ve svobodném zednářství. Praha Cimr 1930.

    • Žena ve svobodném zednářství. Praha Müller 1933.

    • Jaroslav Zezulčík: Marie Walburga hraběnka Truchses–Waldburg–Zeil. Významná žena moravského osvícenství.
      V: Jaroslav Zezulčík: Zámek Kunín – perla moravské barokní architektury. Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín, 1995.