Doporučená literatura zájemcům o problematiku svobodného zednářství:

Základní knihou je původní česká trojdílná studie ing. Tomáše Srba:

Řád svobodných zednářů I.
s podtitulem „Individuální cesta k poznání skryté skutečnosti“
Autor v prvním díle vysvětluje vznik, historii, myšlenky a cíle tajemného zasvěcovacího řádu, jehož je sám příslušníkem.
Nakl. Eminent 2002.

Řád svobodných zednářů II.
s podtitulem „Symbolika jako prostředek hledání světla“
objasňuje zednářské rituály a zasvěcení. Navazuje na předchozí díl a zavádí čtenáře hlouběji do lóžových tajemství.
Nakl. Eminent 2003.

Řád svobodných zednářů III.
s podtitulem „Iniciační cesta Skotského ritu starého a přijatého“
se věnuje především historii Skotského ritu a jeho jednotlivých stupňů a nabízí možné interpretace trvalých hodnot symbolů i historických faktů a dalších reálií, které tvoří osu iniciačního obsahu ritu.
Nakl. Eminent 2009.

Stručnost a přehlednost patří k následující drobné brožurce vydané v nakladatelství Levné knihy, v edici Malá moderní encyklopedie:

Jack Chaboud: Svobodní zednáři. Praha 2007.

Velmi cenná, ale obtížně dostupná je studie Čestného Velikého mistra VL HUMANITAS BOHEMIA Blahoslava Janeše:

Blahoslav Janeš: Svobodné zednářství.
V: Šťastná hodina II, Sborník příspěvků ze semináře pořádaného ve dnech 23.–25. října 1995 ve Vranově nad Dyjí a na Buchlově společností UNIVERSALIA a Památkovým ústavem v Brně ve spolupráci s Knihovnou Národního muzea v Praze. Praha 1996.

James Anderson: Staré povinnosti svobodných zednářů (1723–1926), Překlad St. K., překlad revidovali J. B. K., K. Š. a V. G. Průvodní kapitoly napsal Rudolf J. Vonka. Knihovna zednářské literatury „Trojúhelník“, sv. III. Praha 1931.
Reprint: Staré povinnosti svobodných zednářů. Bratislava 1993.

Jules Boucher: Zednářská symbolika, 1998.

Eugen Lennhoff: Svobodní zednáři, 1993.

Ludwig Abafi (=Aigner), Geschichte der Freimaurerei in Österreich-Ungarn, Bd. 1–5. Budapest, 1890–1899.

Allgemeines Handbuch der Freimaurerei. Dritte, völlig umgearbeitete und mit den neuen wissenschaftlichen Forschungen in Einklang gebrachte Auflage von Lennings Encyklopädie der Freimaurerei, Leipzig: Max Hesse’s Verlag, 1901. 2 d.

Zájemcům o esotericky orientované svobodné zednářství dále doporučujeme:

500 let gnozisa v Evrope – 500 Years of Gnosis in Europe. Exhibition of Printed Books and Manuscripts from the Gnostic Tradition, Amsterdam, „In de Pelikaan“ 1993.

Cimelia Rhodostaurotica, Die Rosenkreuzer im Spigel der zwischen 1610 und 1660 entstandenen Handschriften und Drucke, Amsterdam, 1995.

René Alleau: Tajné společnosti. Jejich vznik a osudy. Nakladatelství Malvern. Praha 2006.

J. B.Kerning : Zednář. Praha Psyche 1936. Překl. K. Weinfurter.

J. B. Kerning: Listy o královském umění. Přeložil Pierre de Lasenic. Vydání druhé, Trigon, Praha 1991.

Pierre Lasenic: Hermetická iniciace Universalismu, Trigon, Praha.

Hovory s Lasenicem. Otázky kladl a odpovědi zapsal Vladislav Kužel. V ediční řadě Ametyst vydalo nakl. Trigon.

Christopher MacIntosh: Rosenkruciáni. Historie, mytologie a rituály okultního řádu. Trigon, Praha.

Christopher McIntosh: Návrat tetrády. Trigon, Praha.

Arnold Marx: Zlatí a růžoví křižáci. Překl. Pavel Krummer. Praha, Volvox Globator, 1999.

Karl,R.H.Frick: Die Erleuchteten. Gnostisch-theosophische und alchemisch-rosenkreuzerische Geheimgesellschaften bis zu Ende des 18. Jahrhunderts – ein Beitrag zur Geschichte der Neuzeit, Graz, 1973.

Gérard Nerval: Příběh o královně jitra a sulajmánovi, knížeti duchů. Trigon. Praha.
Nádherná próza „prokletého básníka“, nově přeložená Jiřím Pelánem, kterou přečtete jedním dechem. Je koncipována jako zednářská legenda o Híramovi, staviteli Šalamounova chrámu. Nový překlad zahrnuje rámcující vyprávění, které první český překlad opominul. Knihu opatřil překladatel zasvěcenými komentáři a Nervalovým životopisem.

Opus magnum. Kniha o sakrální geometrii, alchymii, magii, astrologii, kabale a tajných společnostech v Českých zemích. Trigon. Praha 1997.

Luboš Antonín: Hermetici a šarlatáni evropského rokoka. Cagliostro, Saint-Germaine, Casanova. Praha, 2003.

Karel Weinfurter: Svobodné zednářství, jeho účel a tajemství, Šolc a Šimáček, Praha (nevročeno)

Z prací bratří, svobodných zednářů působících v lóžích Československé republiky (1918–1938) zůstávají stále velmi hodnotnými díla:

• Základní studií zabývající se svobodným zednářstvím mezi dvěma světovými válkami v ČSR je kniha Jany Čechurové Čeští svobodní zednáři ve XX. století, Praha 2002.

Další knihy prvorepublikového zednářství:

František Kadeřábek: Geometrie a umění v dobách minulých, Praha 1935, jako reprint vydalo v roce 1994 nakladatelství Půdorys.

Rudolf Konrád: Léta učňovská. Kapitoly o symbolice. Praha 1934.

Rudolf Konrád: Po točitém schodišti, Kapitoly o symbolice pro tovaryše. Knihovna zednářské literatury „Trojúhelník“, sv. VI. (Stavba 11.). Vydal Jiří Sedmík. Praha 1936.

František Mašlaň , Dějiny Svobodného zednářství v Čechách, Kawana, Praha 1993.

J. Rudolf Vonka: Zednářská symbolika. Praha 1928.

Christoph Martin Wieland: Účel a duch svobodného zednářství (2 řeči v lóži). Překlad Břetislav Hůla. Sbírka sv. 3. F. J. Müller. Praha 1937

Eugen Winterberg: Praha a její vztahy k zednářství v minulosti a přítomnosti. Praha 1928.

Kulturně-historické souvislosti činnosti zednářských lóží jsou zpracovány v následujících knihách:

Jiří Kroupa: Alchymie štěstí, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1987, druhé a rozšířené vydání 2006.

Pavel Nettl: Zednářská hudba a Mozart. Karel Zink. Praha 1936.

Emanuel z Lešehradu: Čeští hudebníci – zednáři, Legiografie, Praha 1933.

Emanuel z Lešehradu: Literatura a umění v čsl. zednářství. Praha 1936.

Luboš Antonín: Moudrost, síla, krása. Zednářské tisky ze zámeckých knihoven České republiky. Vydala Národní knihovna ČR. Praha 2003.

Jan Podškubka: České svobodné zednářství v průběhu XVII. století. Vydala národní knihovna ČR, Praha 2004.

Rudolf Smažík: Kanálka, vydal A. Malíř, Král. Vinohrady 1911.

Josef Volf: Kdy byla založena v Čechách první zednářská lóže?
In: Český časopis historický. (1933), str. 120–124.

Josef Volf: Domnělý pokus svobodných zednářů o vzpouru v Praze 16.5.1766
In: Časopis Národního muzea. CIX/1935, str. 78–99.

Josef Volf: Zednáři na Klatovsku. Vlastivědná knižnice Klatovska Ř. 2, sv. 4. Klatovy 1938.

Knihy týkající se žen ve svobodném zednářství:

Muž a žena ve svobodném zednářství. Praha Cimr 1930.

Žena ve svobodném zednářství. Praha Müller 1933.

Jaroslav Zezulčík: Marie Walburga hraběnka Truchses–Waldburg–Zeil. Významná žena moravského osvícenství.
V: Jaroslav Zezulčík: Zámek Kunín – perla moravské barokní architektury. Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín, 1995.