Mateřskou lóží, ze které ostatní lóže vznikly, je lóže Dobrovský, založená v roce 1922 v Praze.

Lóže Dobrovský vznikla v rámci živého esperantského hnutí, do kterého mnoho mladých lidí v období po 1. světové válce vkládalo naděje na nový život a společnost bez válek, bez národnostních a společenských konfliktů a společnosti  plné vzájemného porozumění, tolerance a úcty. Tomuto porozumění měl napomáhat umělý jazyk – esperanto, sloužící k dorozumění mezi různě hovořícími národy Evropy, ale i celého světa.

V roce 1922, kdy se v Praze konal významný esperantský kongres, inicioval holandský br. Frits. Faulhaber z Amsterdamu prvních šest zakladatelů L. Dobrovský. Byli jimi bratři a sestry: manželé Cimrovi, E. Čížkovská, J. Wisinger, J. Šafránek a O. Sobotka. Tato iniciace se udála 16. července 1922. Během krátké navazující doby byli tito adepti královského umění pozdviženi až do 3°. Práce se konaly v bytě u Cimrů a byly vedeny v jazyce esperantském, kterým všichni přítomí vládli.

Slavnostní založení Ř. L. Dobrovský proběhlo v neděli 23. července 1922 a lóže dostala pořadové číslo 52 po někdejší dílně Bohemia v řádu Le Droit Human. Zakládací listina (charta) byla lóži Dobrovský vystavena v roce 1929 světovým ústředím řádu Le Droit Human v Paříži.

Vynechme nyní další život lóže, který bude potřeba zdokumentovat podle zatím ještě nezpracovaného lóžového archivu a spokojme se pouze s informací, že po 2. světové válce a komunistickém převratu činnost lóže na dlouhé roky utichla. Teprve koncem osmdesátých let lze nalézt první náznaky obnovy smíšeného svobodného zednářství v našem Orientu. Velkou roli v tomto obrodném procesu sehrál br. Blahoslav Janeš, který se svojí tehdejší chotí  napomohl tomu, aby v roce 1987 byly ve vídeňské lóži Fama Fraternitatis iniciováni někteří čeští bratři. Z iniciativy této „dílny“ vyšel ve Svobodném slově dne 25.12.1989 článek o smíšeném svobodném zednářství, na který reagovalo několik žijících členů lóže Dobrovský. Lóže Dobrovský měla v roce 1989 společně s manžely Janešovými, „veterány“ a bratry iniciovanými ve Vídni celkem 7 mistrů a mohla začít pracovat. Mezi prvními přijímanými byli potomci zakladatelů z první republiky, velkou roli při znovu rozsvěcování a vnášení světla do smíšeného svobodného zednářství v té době hrála Velká lóže italská, jejíž aktivita však ustala po vzniku samostatné V. L. HUMANITAS BOHEMIA dne 28. října 1993.